Dalajláma v lomu láme slámu.

Ožralý dedek v hospode se rozhodne, že už má dost, že už pujde domu. Ale když se chce postavit, spadne zpátky do židle.
``Sakra, že bych byl tak ožralej? Tak si dam kafe,`` ríká si.
Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opet bezúspešne. Tak si dá ješte jedno kafe. U ctvrtého už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a prohlásí, že radši domu doplazí. Plazí se ke dverím, potichu si odemkne, prevlece se, lehne do postele a spí.
Ráno ho budí žena:
``Tys byl vcera zas pekne statej, co?``
``Jaks to poznala? Vždyt jsem byl tak potichu...``
``Ráno tady byla hostinská, že sis v hospode zapomnel svuj invalidní vozík!``

Slovy lze těžko vyjádřit touhu,lásku a cit!!!! Lepší je tě tu mít,obejmout a políbit!!!!